Navigace

Kalendář akcí

Hudba rudolfinské Prahy z významného českého rukopisu Codex Jacobides, nejvýznamnější české památky pozdně renesanční loutnové literatury.

Vzhledem k aktuálním epidemiologickým opatřením bude koncert pro veřejnost přenášen pouze online. Ze stejného důvodu nemohou přicestovat všichni hosté. Online stream bude proto kombinován z instrumentálních skladeb provedených živě místními umělci a vokálních skladeb uvedených z video nahrávky. Koncert bude vysílán na YouTube, začátek 20.00 hod. Následně bude dostupný další dva týdny.

Přístup na stream: www.hudebnilahudky.cz

Vystoupí

Kvůli koronavirovým opatřením nemohou Bettina Pahn a Joachim Held přicestovat. Online stream bude kombinován. Instrumentální skladby budou provedeny živě místními umělci. Vokální skladby zazní z živé video nahrávky koncertu v Nieblum 14. 8. 2020.

O rukopisu Codex Jacobides

Začátky evropské instrumentální hudby jsou neodmyslitelně spojeny s loutnou, která se pak zejména v 16. a 17. století stala vůbec nejrozšířenějším a nejoblíbenějším nástrojem měšťanského i šlechtického soukromí. Také v českých zemích se setkáváme se zmínkami o loutně již od 14. století. Zlomek loutnové tabulatury CZ-Pnm XIII B 237 patří k nejvýznamnějším českým památkám pozdně renesanční literatury pro loutnu.

Některé skladby zlomku jsou určeny desetisborové loutně. Nástrojů takového typu se hojněji používalo až po r. 1600. Rukopis pochází z prvních dvou až tří desetiletí 17. století; české sentence i názvy skladeb pak dokazují, že písařem a uživatelem sborníku byl Čech. Zapsaný repertoár řadí rukopis bezpečně do okruhu studentských loutnových sborníků, které představují mezi hudebními památkami 16. a poč. 17. století výrazné specifikum. Ve stejném prostředí vznikly pravděpodobně i tři ze čtyř dalších německých tabulatur, dochovaných na českém území.

Přední místo je vždy vyhrazeno dobovým tancům, přičemž jejich pestrá škála ukazuje na čilé kulturní styky a významné postavení tehdejší Prahy v centru Evropy. Vedle obecně rozšířených tanců italských, francouzských, španělských, anglických, tanečních úprav německých a francouzských písní, nalézáme zde i četná polonika a hungaresky. V jejich přítomnosti můžeme spatřovat mj. i svědectví o pozornosti, kterou k sobě Uhry poutaly jako místo, kde se rozhodoval existenční boj s tureckou expanzí.

Velmi oblíbené byly dále intabulace vokálních předloh pro loutnu. V tomto rukopisu jde především o zmíněné úpravy Regnartových villanell, ukázky italské madrigalové produkce (Jacquet de Berchem, Philippe Verdelot), francouzských a německých písní i přepis tříhlasé vokální skladby na latinský duchovní text (Jesu tu nobis influas – Cœlestium), který unikátně demonstruje nepochopení menzurální předlohy a neznalost zásad musica ficta amatérským upravovatelem. Dochovala se i jedna skladbička pro dvě loutny.

Program

Michael Praetorius (1571–1621)

Courante La Durette   (CJ fol. 7v–8r,  Terpsichore nr. 103)
Bransle simple de Novelle   (CJ fol. 5v–6r,  Terpsichore nr. 2:4)
Bransle gay   (CJ fol. 6v,  Terpsichore nr. 2:5)

Jacob Regnart (1540–1599)

Nun bin ich einmal frey   (CJ fol. 32v,  Lieder nr. 3)

Anonym

Courante   (CJ fol. 8v)

Jacob Regnart (1540–1599)

Jungfraw eure wanckelmut / Panno wrtkawost twa  (CJ fol. 32r,  Lieder nr. 26)

Anonym

Saltarella   (CJ fol. 20r)

Jacob Regnart (1540–1599)

Wer sehen will zween lebendige Brunnen (CJ fol. 31r,  Lieder nr. 15)

Stephan Laurentius Jacobides

Præambulum Stephani Laurentij Jacobidis (CJ fol. 1r)

Jean Planson (ca. 1559–po 1611)

La Rousée de joly mois de may (Airs fol. 38r,  CJ fol. 7v)

Anonym

Fantasia (CJ fol. 26r)
Cœlestium (CJ fol. 25v)
Jesu tu nobis influas (CJ fol. 25r)
Entraj di Lag   (Entrée de Luth) (CJ fol. 11r)

Jacob Regnart (1540–1599)

Ohn dich ich mus mich aller freüden maßen / Bez tebe bywam wssi radosti zbawen (CJ fol. 30v,  Lieder nr. 1)

Anonym

Eradi Magio   (CJ fol. 8v–9r)

Jacob Regnart (1540–1599)

Ich hab vermeint, ich sey zum besten dran (CJ fol. 31r,  Lieder nr. 13)

Anonym

Ich ging ein mal spatziren (CJ fol. 3v)

Ennemond Gaultier (ca. 1575–1651)

Sarabanda de Gaultier (CJ fol. 12v)

John Dowland (1563–1626)

My Lord Willoughby’s Welcome Home (Folger fol. 9v,  Sampson fol. 11v)

Jacob Regnart (1540–1599)

Wer wirdet trösten mich wenn ich verleüre dich (CJ fol. 31v,  Lieder nr. 16)
Es müht ir vil mein zugestanden glück / Někoho obtězuge me sstěstj (CJ fol. 30v,  Lieder nr. 52)

Anonym

Frisch auff mein liebes Tochterlein   (CJ fol. 33v)

Jacob Regnart (1540–1599)

Wann ich gedenck der Stund   (CJ fol. 32v,  Lechner nr. 3)

Jean Planson (ca. 1559–po 1611)

La rousée de joly mois de may   (Airs fol. 38r,  CJ fol. 7v)

 

Vice informací o programu a Codexu Jacobides

Plákát