Anotace

Práce zkoumá fenomén úprav hrobových jam a dřevěných konstrukcí ve velkomoravských hrobech pocházejících z pohřebišť ležících v okolí významných center jako Mikulčice a Pohansko, jakož i z pohřebišť v periferních oblastech (severní Morava). Cílem je popsat a rekonstruovat podobu dřevěných konstrukcí a předložit teoretický model sociálních a ekonomických vztahů jedinců pohřbených v jednotlivých typech hrobových konstrukcí, posoudit ekonomický či religiózní význam dřevěných konstrukcí, jakož i o výpovědní hodnotu tohoto fenoménu z hlediska chronologie. Kromě základní kategorizace a kvantifikace úprav hrobových jam a dřevěných konstrukcí ve vztahu k jiným atributům pohřebního ritu (v analytické rovině s použitím softwarů Dell Statistica a IBM SPSS, v geoinformačních rovině s použitím softwaru ArcGIS) jsou v práci aplikovány nové výzkumné metody, které jsou zaměřeny na matematické testování teoretických modelů. Jde především o modelování pomocí strukturálních rovnic (software IBM SPSS AMOS). V procesu modelování jsou vzhledem k charakteru dat, se kterými je pracováno, využity neparametrické testy kvality modelů (bootstrapové simulace). Kromě cíle budovat stabilní teoretické modely, na jejichž základě je smysluplné tvořit narativní interpretaci, je významnou pohnutkou tohoto postupu diskuze o možnostech a omezeních v archeologii dosud velmi často, ale ne vždy korektně, používaných vícerozměrných redukcí analytického prostoru, jako jsou například faktorová analýza či analýza hlavních komponentů. V závěru práce je prezentován narativní model vlastních konstrukcí, funkce (v socioekonomických relacích), frekvence užívání, jakož i chronologie dřevěných konstrukcí ve velkomoravských hrobech.